Badmintonový oddíl

GPC U15 Ústí nad Labem – čtyři medailová umístění

20181208_182352Celá sedmička proseckých se představila v severočeském krajském městě na Labi na otevřeném turnaji kategorie U15 – Petr Krejčí, Pepa Rákosník, Jirka Zlatník, Kája Nachtmanová, Natka Pávová, Ivča Treperová a Vanda Sedláčková. Kromě čtyř medailí z párových disciplín a zajímavých bodových zisků se z turnajového maratonu končícího až pár minut před dvaadvacátou hodinou vrátila na Prosek s utuženým (takřka až rodinně utuženým – účastníci vědí) kolektivem, dirigovaným povětšinou neformální kapitánkou našeho výběru Ivčou, jež svým nezaměnitelným a nepřeslechnutelným verbálním projevem neustále organizovala mezizápasové dění (nejen) celé naší výpravy.

Čtěte dále reportáž Zdeňka Krejčího:

Mix – stříbro pro Nachtmi

Hned tradiční úvodní a díky boji se slunečními paprsky zásadně ovlivňujícími herní podmínky v hale i rozvleklá turnajová disciplína, mix, nám přinesla první medailový zisk, o který se stříbrem zasloužila Nachtmi v páru s radotínským Tomášem Bláhou. Do turnaje vstupovali z pozice nasazených jedniček a na své cestě do finále překonali postupně v hladkých dvousetových výhrách nejprve domácí dvojici Oros – Krejčí (Adéla – s naším Petrem jen shoda jmen!) s málokdy vídaným výsledkem druhého setu 21:0, radotínské Karbana s Kneislovou a v semifinále už v o poznání těžším třísetovém boji Pavlicu (Astra) s Fišerovou (Most). Z druhé strany pavouka proti nim dokráčeli do finále domácí Běhounek s Hájkovou a ti také v těsném třísetové finále s výsledkem rozhodujícího setu 19:21 překazili Nachtmi s Tomášem zlatou jízdu.

Další naši zástupci v mixových dvojicích se podívali do čtvrtfinále, jeho práh však překročit nedokázali. Petr s Naty zdolali radotínské Kováře s Adélou Klímovou, aby si pak Petr potřetí letos mohl vychutnat mixový souboj proti Běhounkovi s Hájkovou, potřetí bez kýženého vítězství. Do čtvrtfinále dokráčela i Vanda po boku radotínského Hnilicy, ti museli začít svoji cestu už z předkola a tudíž přes dvě výrazné výhry – nejprve přes Burgeta se Slabou a v osmifinále pak přes vítěze mixu z před týdne z Lužin, astráckou dvojici Urban – Veverková. Do semifinále je však už nepustili velmi dobře hrající a až na místě spárovaná dvojice Pavlica – Fišerová.

Vítězný mixový zápas si v turnaji připsali i Jirka s Ivčou – v předkole nad libereckými Kerplem a Keilovou, své oddílové spoluhráče však v osmifinále pomstili nasazení Mrskoš se Stejskalovou.

Pepa do mixové části turnaje nezasáhl.

Singl chlapci – dvě čtvrtfinálová umístění

V singlové části turnaje se ve velmi dobrém světle představil Jirka. Přitom si Jirka moc šancí nedával, bojoval celý týden s chorobou a v turnaji navíc i bolavým kolenem, k tomu jej hned v předkole čekal Lukáš Pavlica z Astry, který se v Ústí prezentoval výborným výkonem a medailovým ziskem v mixu. První set také potvrdil očekávání, od setu druhého se však Jirka do trochu už vadnoucího soupeře zdravě zakousl, nedaroval výměnu zadarmo a zaslouženě otočil dvěma vyhranými sety zápas na svoji stranu. Stopku mu tak měl papírově vystavit nasazený mostecký Volák, ale i tady se Jirka vzepřel papírovým předpokladům a dvěma velmi solidně odehranými sety poslal mosteckého, o více než třicet příček v žebříčku lépe postaveného hráče ze singlové části turnaje pryč. A marně Jirka nerozehrál ani svůj čtvrtfinálový boj proti libereckému Mrskošovi (s čerstvým turnajovým skalpem účastníka MČR U15 Hnilicy) a vzdoroval mu celý první set až do nejtěsnějším poměrem ztracené koncovky 19:21. V setu druhém už Jirka odpadl, za čtvrtfinále urvané bojovností však zaslouží pochvalu.

Druhým naším zástupcem ve čtvrtfinále byl Petr. Ten díky nasazení nemusel do předkola a tak na své cestě do čtvrtfinále musel překonat „pouze“ jednoho soupeře – Leciána z Astry, kterého zdolal bez

vážnějších problémů. Pro čtvrtfinále pak nemohl Petr z ústecké nabídky sedmi možných soupeřů získat snad ani nikoho jiného – Tomáše Bláhu, mimo jiné naposledy čtvrtfinálového soupeře z pražských postupových U15. Petr měl v zápase proti už trochu unavenějšímu soupeři světlé chvilky, ale aby zdolal svého velmi častého a herně neoblíbeného soupeře, musel by udržet svůj výkon nad hranicí sta procent po celý zápas a to se ani v Ústí nestalo. Tomáš si pak dokráčel přes výhry nad Mrskošem v semifinále a Pálinkášem ve finále zaslouženě až pro turnajový titul.

Pepa začínal singlovou část turnaje v předkole a v něm předvedl velmi dobrý a koncentrovaný výkon proti domácímu, robustnějšímu a o více než rok a půl staršímu Kořínkovi. Pepa zaslouží pochvalu za výkon i přístup – v prvním setu herně vyzrálý, ve druhém setu více urputný, kdy se Pepa nenechal zlomit houževnatějším odporem soupeře a uhájil dvousetové vítězství. V osmifinále jej však čekal radotínský Adam Král a jeho herní styl plný dobrého pohybu, šikovné ruky a chytrosti Pepovi nezachutnal a s turnajem se musel v singlu rozloučit.

Singl dívky – tři ze čtyř děvčat ve čtvrtfinále

Hned trojice našich děvčat nakoukla do čtvrtfinále, medaile však z toho pro prosecké barvy necinkla ani pro jednu z nich. Nejblíže k ní asi měla Natka, přitom jako jediná prokousávající se z turnajového předkola. Natka odvedla své aktuální singlové maximum a zaslouží za výkon určitě pochvalu. Na úvod musela překonat mosteckou Anetu Seidlovou – v zápase bylo pro Natku nejtěžší nenechat se rozhodit mírně řečeno hodně zvláštním odevzdaným přístupem soupeřky k zápasu. Není lehké udržet koncentraci v zápase, kdy se soupeřka tváří, že badminton je ta nejnesmyslnější věc na světě, a Natka to zvládla. V osmifinále jí teplická Nicola Königová kladla vážnější a především „neotrávený“ odpor, Natka se přesto dokázala prosadit agresivnějším pojetím. Ve čtvrtfinále pak dostala šanci pomstít se domácí Hájkové za vyřazení z mixu, třísetový zápas však dovedla do úspěšné koncovky její soupeřka.

Vanda neměla na úvod vážnější problémy s Pavlišovou z Křemže, utkání měla plně pod kontrolou a svou soupeřku nepustila přes desetibodový zisk v žádném ze dvou setů. Velmi dobrý zápas pak odehrála i ve čtvrtfinále proti hamerské Kačce Koliášové, druhý set ztratila až poměrem 19:21, Kačka však asi lépe prodala nabyté zkušenosti a sebevědomí a Vandu do boje o medaile nepustila.

Asi na víc než „jen“ na čtvrtfinále pomýšlela Nachtmi. Na úvod nepustila domácí Annu Šafrovou do dvojciferných čísel v žádném z obou setů, ve čtvrtfinále však bohužel nedokázala najít recept na urputný a běhavý styl hamerské Báry Bursové, pozdější vítězky, a trochu překvapivě se musela z turnaje po dvousetové porážce poroučet.

Jediná, kdo si nepřipsal v singlu vítězný zápas, se stala Ivča. Měla však na úvod soupeřku z nejtěžších – nasazenou turnajovou jedničku a jednadvacátou hráčku republikového žebříčku U15, mosteckou Karolínu Fišerovou. Souboj nabídl oboustranně fyzický náročný badminton s řadou dlouhých výměn a Ivča se v něm držela statečně. Dokázala dokonce urvat první set v nastavované koncovce poměrem 26:24 ve svůj prospěch, od setu druhého však Ivče začaly ubývat síly a favorizovaná mostecká hráčka v dalších dvou setech překvapení na svůj úkor nepřipustila. Za bojovný a urputný výkon zaslouží Ivča určitě pochvalu, současně však varovně zdvihnutý prst nad některými prvky vystupování – určitě je frustrující, když se nedaří a hráči začne protékat mezi prsty slibně rozehraný zápas. To mi však ještě nezavdává příčinu ventilovat svůj vztek vůči raketě nebo, co je ještě horší, vůči svému okolí. Snad důrazná promluva trenéra Martina mezi druhým a třetím setem padla na úrodnou půdu.

Debl chlapci – stříbro pro „deblového specialistu“ Petra

Jednou z nejhlavnějších motivací pro účast v tomto turnaji byla pro Petra s Tomem Orlíkem možnost či výzva poměřit síly s kvalitní domácí deblovou dvojicí Běhounek – Pálinkáš, ke které nikdy

v minulosti nedošlo, přestože se kluci po dva roky pohybují v deblovém žebříčku v těsném sousedství. Bohužel, zdravotní trable v týdnu nakonec donutily Toma start na turnaji odvolat a Petr musel na poslední chvíli hledat deblovou alternativu. Našel ji v podobě Honzy Urbana z Astry a byla to alternativa (takřka) navýsost zdařilá. Přestože spolu kluci neodehráli doposud jediný míč, dokázali se turnajem prokousat až ke stříbrným medailím. A to na úvod neměli rozhodně lehké soupeře – radotínské Kováře s Králem, kteří spolu hrají už několik sezón a Petr s Tomem Orlíkem proti nim vyválčili už nejeden těžký zápas. Nicméně svoji stoprocentní bilanci proti této dvojici Petr udržel i v Ústí a po těsné dvousetové výhře získal jistotu, že medailově dokompletuje podzimní „severojižní deblovou osu“ – že si po stříbru z Českých Budějovic a stříbru resp. bronzu z Prahy odveze do Prahy medaili i ze severních Čech. Že nebude bronzová, rozhodlo úspěšné semifinále proti další radotínské dvojici – Bláhovi s Hnilicou. Petr s Honzou v semifinále nepustili své radotínské soupeře přes tucet bodů v setech, výhru však nelze až tak přeceňovat, protože radotínská dvojice přistoupila k zápasu víc než zvláštně. Lze chápat jistě značnou únavu Tomáše Bláhy z náročných předcházejících duelů v mixu resp. singlu (dvakrát finále) i jistý zdravotní handicap Petra Hnilicy, ale to snad ještě neopravňuje kluky pojmout semifinále jako „two men show“, navíc ne zcela vydařenou a pro přihlížející nevtipnou. Škoda, že nebyl na místě třeba otec Petra Hnilicy… Nicméně – Petr s Honzou i toto podivné utkání zvládli a s jistotou stříbra tak mohli podle očekávání vyzvat domácí jedničky – Běhounka a Pálinkáše. Zlatý krok se jim však už učinit nepodařilo. Dvě třetiny prvního setu favorizovanou domácí dvojici ještě trápili a vedli místy až čtyřbodovým rozdílem, po zásahu trenéra však domácí Ondrové změnili herní taktiku (za akceptaci pokynů nezvedat a hrát maximálně rychle a dolů zaslouží uznání) a Petr s Honzou nedokázali najít vhodnou protizbraň. I stříbro je však pro na poslední chvíli sestavenou dvojici úspěch.

Než se Kovář s Králem postavili Petrovi, měli za sebou úspěšné první kolo – proti Pepovi s Jirkou. Pepa s Jirkou neodehráli v Ústí moc zdařilý debl, světlé chvilky a dobré momenty byly převáženy ještě větším množstvím často zbytečných chyb, chybek a chybiček. První set celkově špatný, druhý už o poznání lepší, ale bohužel i ten ztracený v koncovce nejtěsnějším poměrem. Není vždycky posvícení a není nutné propadat trudomyslnosti, sladit debl není otázka dnů – současně však je potřeba uvědomit si, že na hřišti jsou spolu dva a ti dva spolu mohou úspěšně působit jen za předpokladu, že tvoří tým a v dobách horších dokáží podpořit jeden druhého.

Debl dívky – medailové žně – bronz pro Naty a zlatá tečka Ivany

Debl děvčat se stal naší medailově nejúspěšnější ústeckou disciplínou. Přinesl nám hned dvě medaile a možná by mohlo být i lépe, kdyby na sebe debly našich děvčat nenarazily ve vzájemném čtvrtfinále.

Za svoji tak trochu lehce „znovuobjevenou“ chuť do badmintonu byla odměněna Naty bronzem. Deblovou spoluhráčkou se jí pro tento turnaj stala hamerská Bára Bursová, vítězka singlu a jejich spolupráce obstojně zafungovala. Děvčata na úvod přehrála radotínsko-astráckou dvojici Kneislová – Veverková, čímž se kvalifikovala do čtvrtfinálového duelu proti nasazeným Nachtmi s Vandou. Pro ty to také byla premiéra deblové spolupráce a holky si ve vzájemném duelu nic nedarovaly, nicméně po třech setech se mohly z postupu do semifinále a jistoty medailí těšit Naty s Bárou. Poslední krůček se jim však už udělat nepodařilo, nasazené mostecké dvojky Fišerová – Seidlová pouť turnajem Naty a Báře utnuly. Z bronzových medailí měly holky i tak nefalšovanou radost.

Pozici nasazených jedniček obhájily a závěrečnou zlatou tečku za turnajovým maratónem učinily po krátkodobé vzájemné odluce „znovuspárované“ Ivča s Kačkou Koliášovou z Hamru. Medailistky z letošního MČR U13 si poradily (nikoliv poprvé) o kategorii výš a s jistotou dokráčely pro zlaté medaile. Na této cestě neztratily ani set, nedokázaly jim ho vzít postupně ani domácí duo Šafrová –

Krejčí, v semifinále liberecké Šoljaková se Stejskalovou a ve finále ani přemožitelky Naty a Báry Bursové ze semifinále, Fišerová se Seidlovou. Ivča s Kačkou předvedly na své cestě sebevědomý výkon podpořený radostí z toho, že (opět) mohou hrát spolu a když ve 21.43 dopadl závěrečný servis mostecké hráčky do těsného autu odhaleného nekompromisním, byť lehce upovídaným rozhodčím finálového zápasu Jirkou Zlatníkem, mohla zlatá radost děvčat propuknout naplno.

Co říci závěrem? Snad – sláva vítězům, čest poraženým. Na severu Čech jsme neudělali v žádném případě ostudu. Někdo možná očekával v některé disciplíně víc, někdo naopak překročil svůj stín. Zvláštní uznání zaslouží, samozřejmě kromě celé sedmičky našich hráčů bez výjimky, též jejich doprovod:

* jako obvykle Martin Nachtman za to, že se snažil našim hráčům v rámci možností po takřka celou dobu turnaje věnovat (a že to ne vždy bylo lehké, viď Ivčo?)

* rodina Zlatníků – i přes pokročilou večerní dobu vydržela na místě i po Jirkově vypadnutí v deblu podporovat naše zbývající zástupce až do samotného konce turnaje a ještě mi pomohla očistit zapatlanou bundu

* Martina za to, že s grácií ustála výlev své dcery Ivči

* Martin Sedláček za bezchybnou práci s nůžkami nad Vandiným prasklým výpletem a za řadu vtipných hlášek po celou dobu turnaje

* Jirka Rákosník za totéž (hlášky, raketa Pepovi vydržela) a k tomu též za bezchybnou obsluhu ledničky

* a snad si dovolím nekriticky pochválit sebe za snahu zabezpečit hladové krky (a že mě to stálo právě tu zapatlanou bundu)

A samozřejmě velké poděkování patří ústeckému týmu pořadatelek pod taktovkou paní Krejčí (jen shoda jmen, protekce mírná v mezích zákona) za vynaložené úsilí s pořádáním turnaje. Bude-li šance a kvalifikujeme-li se, rádi přijedeme znovu. Obzvlášť když už se teď ví, kde se ovládají okenní žaluzie a kdo je má pod palcem

Žádné komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Turnaje a nejbližší akce

Sponzoři a partneři