Rekordní počet účastníků mělo letošní kondiční soustředění, tradičně na začátku prázdnin ve dnech 1.-6. července na chaloupce u Krajčů v Havlíčkově Borové. Vměstnat 16 lidí do chalupy, zorganizovat tréninkový program, ale i přípravu jídel a praktické střídání v koupelně – to byly velké výzvy ročníku 2017. A je třeba říci, že díky velké pomoci nejen účastníků, ale i jejich rodičů, se nám podařilo vše zvládnout bez zaváhání a šestnáctka „statečných“ tak mohla absolvovat bez kompromisů náročný běžecký a posilovací program.
Prohlédněte si: fotografie ze soustředění
Obrovské díky patří zejména těm, kdo nás zásobili jídlem, předně rodinám Obhlídalových a Tvrdíkových, kteří navařili nákyp, guláš, zapečené těstoviny a předpekli kuře – díky tomu starší nemuseli trávit dlouhé minuty a hodiny u plotny. Mnoho dalších pak přispělo ovocem, zeleninou, sušenkami… melouny, kterých se nám sešlo hned sedm (a skoro jsme je i snědli), zapůjčením nádobí či cvičebních pomůcek… dohromady to dalo ohromující zásoby a pomohlo snadnému průběhu celé akce. Díky všem!
V neposlední řadě pak patří poděkování mému tátovi a mamce, kteří nám stejně jako v minulých letech zapůjčili chalupu bez jakýchkoli finančních požadavků, byť jen na kompenzaci energií, vody, atd.!
Tréninky nám jen první den trochu narušil déšť, ale i tak jsme vyběhli a ukázali, že nejsme z cukru. Pro následné posilování nám krásně posloužil půdní prostor chaloupky a další dny už se dalo běhat i cvičit krásně venku.
V programu nechybělo běhání kopečků ke kostelu, kratší i delší intervalové běhy (nejméně populární, ale TAK nutná část soustředění), množství slalomů a koordinačních cvičení, odrazová příprava, sprinty a samozřejmě posilování (letos s řadou pomůcek jako flexibar, bosu, TRX či cvičební váleček). Letos jsme akcentovali posilovací a zpevňovací část programu, takže řada hráčů odjížděla s pocitem, že se letos více posilovalo na úkor běhání. Týden po soustředění už je možné prozradit, že to není tak docela pravda:
– ano, posilovalo se výrazně více, ALE
– zároveň jsme naběhali úplně stejné množství kilometrů jako minulý rok! 😉
Výborně fungovala organizace dvou tréninkových skupin, starší se ochotně ujímali vedení tréninkových jednotek mladších a ti se pod dohledem starších spoluhráčů překonávali. Pozitivní a pracovní atmosféru nenarušilo mnoho „problémků,“ letos jsme se obešli i bez zranění (i když v jednu chvíli to s Míši kotníkem vypadalo zle), a tak jediným stínem na celém týdnu je průběh závěrečného orientačního běhu, kdy po nenalezení třetího stanoviště část týmů zbývající úseky sabotovala.
Zpět ale k pozitivnímu. Do tréninkových deníků jsme si mohli zapsat hodně dobře odvedené práce. Teď to chce na ni navázat v červencové kondiční přípravě a v srpnu se po hlavě vrhnout do badmintonu. Léto a prázdniny jsou totiž místem pro odpočinek jen u těch, kteří nechtějí vyhrávat. Nikdy nebudete mít tolik času pro trénink, jako právě teď 😉
No Comments Yet