Badmintonový oddíl

Slovak Youth International U15: sbírání zkušeností

P1080535Hozenou rukavici v podobě možné účasti na mezinárodním turnaji Slovak Youth v Trenčíně zvedli kromě Adama startujícího v reprezentačních barvách v kategorii U17 též účastníci oddělené kategorie U15 – Tom Orlík, Petr Krejčí, Pepa Rákosník, Natka Stará a Kája Nachtmanová. Pod křídla naší pětičlenné prosecké U15 výpravy jsme pak mimořádně a dočasně přijali (rádi) i stabilní Kájinu deblovou spoluhráčku, mosteckou Kristýnu Kozempelovou. V konkurenci dalších hráčů z Čech, Slovenska, Maďarska, Ukrajiny, Polska, Rakouska, Španělska, Německa a Anglie jsme se výraznějšího zápisu do výsledné listiny nedočkali (což ostatně málokdo z českých hráčů) a turnaj byl hlavně o sbírání zkušeností.

Více v reportáži Zdeňka Krejčího:

Výsledky turnaje: online

Prubířským kamenem účasti na trenčínském klání se stal přesun do cílové destinace. Přesouvat se odněkud někam mělo ve čtvrtečním odpoledni před svátečně prodlouženým víkendem v úmyslu evidentně povícero obyvatel republiky a dopravní zpravodajství tak nabízelo jen velmi málo pozitivních zpráv. Obzvlášť popasovat se s hlášenou dvacetikilometrovou kolonou v okolí Brna byla výzva z kategorie masochistických. Ponejvíce si v celé situaci lebedili Rákosníci, kteří vyrazili po kolejích a navíc už ráno, takže do Trenčína dorazili v brzkém odpoledni a Pepa tak stihl i (nedobrovolnou?) naučnou vlastivědnou vycházku. Relativně dobře dopadli ještě Orlíci využívající služeb nadnárodního autobusového dopravce. Linkový spoj se sice rovněž musel potýkat s dopravním kolapsem, ale když neřídíte, je to přeci jen snesitelnější a do Trenčína tak byli dopraveni se zpožděním, avšak stále zavčasu a v pohodlí. Krejčovci vyrazili ku Trenčínu srdnatě autem, nicméně po kolapsech na 25., 34. a 90. kilometru boj s dálničním D1 provozem na exitu 168 u Domašova vzdali a vydali se na obhlídku jižní periférie Brna. Namátkou si pamatuji názvy Hlína, Hajany a Prace. Autopřesun pak zvolil též vedoucí výpravy Nachtman senior (též zvaný „táta“ nebo „strejda“), na palubě s trojicí děvčat Kájou, Natkou a Týnou. Kromě hustého provozu (viz Krejčovci) se tak musel navíc popasovat s verbální výřečností své osádky. Zlé jazyky tvrdí, že na palubě se rozhostilo ticho jen jednou, někde mezi Bučovicemi a Uherským Hradištěm. To když si vedoucí výpravy, trenér a řidič v jedné osobě prosadil do éteru místo Bena, Eda a kdo ví koho ještě vypalovačky z vlastní diskotéky a pustil děvčatům „Když muž se ženou snídá“ a „Hajný je lesa pán“, navíc s patřičným vlastním verbálním a pohybovým doprovodem. Následovalo (prý) ticho (nevěřícné) a Týna pro jistotu radši usnula. Kdo nevěří, tomu Naty ráda pustí obrazový záznam. Nicméně i přes všechny svízele jsme nakonec slavili společně šťastné trenčínské shledání, kompletní výprava zasedla na rychlou pozdní večeři v nejmenované pizzerii pod hradem a oficiálně tak odstartovala naše letošní působení na Slovak Youth International v kategorii U15.

Mixy – soupeři nad naše síly

Hlavním naším mixovým želízkem v ohni byli Naty s Tomem, los jim však v turnaji hraném od začátku vyřazovacím způsobem tentokrát ukázal odvrácenou tvář. Sice jim přisoudil mezi 34 páry první kolo volné, hned v tom druhém však čelili nasazené ukrajinské dvojici (a jak se v neděli ukázalo, i celkovým vítězům turnaje) Jevgen Stolovoj – Olga Tychorskaja. Proti razantnímu hernímu pojetí z východu neměli Naty s Tomem protizbraň, občas se povedl překvapivý úder, ale komplexně vzato měla zápas plně v rukou od začátku ukrajinská dvojice, která zaslouženě postoupila dál, zatímco pro náš pár mixová část turnaje po porážce 11:21, 12:21 skončila.

O mnoho lépe se nevedlo ani Káje s Pepou. V podobě polského páru Mateusz Golas – Julia Wójcik měli soupeře o poznání hratelnější, ale tento zápas je nezastihl v dobrém rozpoložení a určitě v minulosti odehráli lepší zápasy. Mnoho chyb, mnoho nedobrých řešení, porážka 16:21 a 13:21 a konečná – vystupovat.

Petr při převisu chlapců nad dívkami jako obvykle do mixové části turnaje nezasáhl.

P1080475

Singly – dílčí výhry všech a Kája v osmifinále

Celkem 64 chlapců a 54 dívek bylo rozděleno do 22 (chlapci) resp. 18 (dívky) převážně tříčlenných skupin, se zajištěným postupem do vyřazovací části pouze pro vítěze. Dlužno dodat, že rozdělení bylo provedeno spravedlivě, asi neexistovala skupina výrazně lehčí ani

skupina smrti, každá skupina měla svého favorita a jeho dva potenciální vyzyvatele. Zřetel byl brán též na to, aby se ve skupině nepotkali dva hráči ze stejné země. Do skupiny vyzyvatelů patřilo všech pět našich singlistů a s výjimkou Nachtmi u této role také zůstalo.

Všichni tři naši chlapci si vedli v zásadě stejně (Tuček – Šlajs…) – svorně se umístili ve svých skupinách na druhém místě s bilancí jedné výhry (se slovenskými soupeři) a jedné porážky (s favority skupin).

Jako první vstupoval do singlového programu Petr, los mu určil za soupeře šestnáctého hráče slovenského žebříčku, Samuela Šlosára ze Sabinova. Petr vstoupil do zápasu maximálně koncentrovaně a záhy setřásl nervozitu i za výrazné pomoci často chybujícího soupeře, který by zejména v první polovině zápasu nezřídka potřeboval o půl metru delší kurt. A také za místy hlasité podpory svého nečekaně zformovaného fanklubu několika slovenských hráček. V rámci svých herních kvalit hrál trpělivě, pestře a čekal na chybu slovenského soupeře, kterou se pak snažil trestat. Utkání měl po celou dobu pod kontrolou, s výjimkou klasického pětibodového výpadku ve druhém dějství, a po setech 21:9, 21:13 se radoval ze zasloužené výhry. Maďar Miklos Kis-kasza byl úplně jiný oříšek. Blonďatý střízlík dal Petrovi okusit, jak se hraje proti „stroji“. Svoji třídu maďarský hráč pak prokázal v rámci celého turnaje postupem až do samotného finále, mimo jiné ve čtvrtfinále i přes českou turnajovou jedničku, českobudějovického Dana Dvořáka (který na něj uhrál jen o bod více než Petr) a v semifinále přes houževnatého Ukrajince Jeromenka. Petr bojoval, často v dlouhých výměnách, párkrát svého soupeře dokázal zaskočit, ale celkově tahal za kratší konec a prohrál 10:21 a 10:21. Maďar precizní hrou utkání od začátku kontroloval a vyhrál naprosto zaslouženě – pro Petra cenná zkušenost a pochvala za to, že se vydal ze všech sil, byť odcházel z kurtu velmi zklamán.

P1080487

Tomáš si ve svém úvodním zápase poradil bez vážnějších komplikací s Andrejem Petrovičem ze Zvolena (27.hráč žebříčku) dvakrát 21:14. Tomášův klasický úvodní singlový zápas – pomalejší rozjezd, soupeř držící krok, ale v závěru úvodního setu konečně ta správná koncentrace a série vítězných bodů z dobře zahraných výměn utínajících doutnající slovenskou radost. Celkově dobrý Tomášův výkon, kterému bych vytknul právě malé soustředění v úvodu a zbytečné hledání chyb a neustálé přemýšlení nad tím „co mi právě nejde“. Druhý soupeř, Bulhar Miroslav Dimitrov, v rámci turnaje mezi jedenáctkou „nasazených“, byl pro všechny tak trochu neznámou. Tentokrát do utkání Tomáš vletěl s tou správnou vervou, v prvním setu nad „ztuhlým“ Bulharem velmi dobrou celoplošnou hrou dominoval a zaslouženě jej získal pro sebe. Bohužel, v nastoleném tempu nevydržel. V pauze před druhým setem přišla důrazná domluva bulharského trenéra a jeho svěřenec rázně změnil taktiku – zvýšil agresivitu a rázem to byl on, kdo začal diktovat tempo výměn a především začal Toma honit po kurtu. Tom bohužel tuhle rukavici nezvedl, nedokázal zareagovat na změnu Bulharovy hry a přitvrdit, ve výměnách většinou tahal za kratší konec a zápas už nedokázal zdramatizovat. Po prohře 21:13, 11:21, 9:21 musel i on oželet choutky na trenčínského pavouka.

Až ve chvíli, kdy měli Petr s Tomem ve dvouhrách „odpracováno“, startovala Pepova skupina „R“ (R jako Rákosník, to dá rozum) úvodním zápasem. Pepa v něm vyzval Andreje Palkociho z Bratislavy a i on si připsal slovenský skalp. Pepa předvedl v prvním setu koncentrovaný výkon bez vážnějších chyb, nehledal „kamery“ po okolí a soustředil se pouze na svoji hru, což bylo výrazně ku prospěchu. Bohužel pro vlastní zápas, jeho soupeř začal od poloviny setu kromě Pepy bojovat se svým kolenem, které ho postupně víc a víc limitovalo v pohybu. Pepa se tím nicméně správně nenechal rozhodit ani se přizpůsobit výkonem a dovedl set do vítězného konce 21:12. Ze setu druhého se pak už odehrála jen jediná výměna a slovenský hráč utkání vzdal. Pepu tak mohla hřát výhra, ale jistě by si ji raději vybojoval na kurtu, obzvlášť když si to mohl se soupeřem sobě výkonnostně rovným rozdat na rovinu. Díky výhře tak mohl i Pepa teoreticky zabojovat o první místo ve skupině a postup, ale ve druhém zápase narazil na rakouskou zeď jménem Simon Habersack. Výrazně vyšší soupeř neúprosně vracel všechny Pepovy údery zpět na jeho polovinu kurtu a Pepa marně hledal recept – víc než dvakrát 7 bodů to nedalo.

P1080568

Také Natka dostala možnost ochutnat pálivý maďarský guláš. Bohužel, Nikol Sabině Vetor čelila už při svém úvodním vystoupení a porážka víceméně předurčovala, že své druhé utkání bude hrát už jen jako „zápas útěchy“. Maďarská hráčka se prezentovala doslova „chlapeckým“ pojetím hry – s něčím takovým se Naty při nejlepší vůli nemá šanci v českých luzích a hájích potkat. Pohyb, precizní údery, ten její bekhend ze zadního rohu byl neskutečný. I tak po celkem jasném prvním setu Naty nesložila zbraně, postupně se zlepšovala a ve druhém setu držela s Maďarkou, která vývojem druhé sady poněkud znervózněla, dlouho vyrovnaný krok. Přes porážku 8:21, 17:21 zaslouží Naty za výkon pochvalu a i pro ni cenná zkušenost. Druhý svůj zápas odehrála Naty až jako předposlední duel celého programu úvodního dne, a i přes dlouhé čekání a skutečnost, že zápas dvou poražených nic neřešil, k němu přistoupila zodpovědně. Košickou hráčku Annu Skybovou, osmnáctku aktuálního slovenského žebříčku, přehrála bez vážnějších problémů zaslouženě 21:9, 21:13, přesto i jí zůstala vrátka se jménem „pavouk“ zavřena.

Singlový prapor výpravy tak udržela pouze Nachtmi a dlužno dodat, že její singlové vystoupení bylo nejzdařilejším počinem naší výpravy. Výrazně lepším než ta čtyřka z dusíku. V zápase proti domácí Lucii Vašatové nepřipustila jakékoliv komplikace, snaživá a motivovaná soupeřka marně hledala na Káju recept a postupně rezignovala. Po výhře 21:10, 21:7 navýšila Kája singlové skóre Prosek vs. Slovensko na konečných 5:0. I přes tuto relativně snadnou výhru do druhého zápasu proti nasazené Španělce Cristině Teruel nevstupovala v roli favoritky, tím spíš, že Španělka domácí hráčku zničila poměrem 21:6, 21:3. Papírové předpoklady však skončily v pátečním odpoledni zmuchlány v koutě jak předlistopadové Rudé právo. Kája sice první set ztratila, ale alespoň si ověřila, že se se Španělkou dá hrát a postupně přebírala otěže zápasu. Zvládla klíčový nesmírně vyrovnaný druhý set, ustála jej nejen dobrým pohybem, ale zejména chladnou hlavou. Správně reagovala na hru Španělky i třeba na jí vynucenou výměnu balónku, vyrovnala na 1:1 a v rozhodujícím setu třetím už měla mírně navrch. A tak zatímco Španělka znervózněla a tahala za kratší konec a trenér a otec naší hráčky v jedné osobě ohryzával nervozitou stojan jak bobr evropský strom na břehu Stařečského potoka, Kája si už cennou výhru proklouznout mezi prsty nenechala – 15:21, 21:19, 21:17. Po nečekané, ale zasloužené výhře se tak Nachtmi jako jediná podívala mezi vyvolené do sobotních vyřazovacích bojů. Los ji za výkon proti Španělce „odměnil“ volným prvním kolem a v souboji o čtvrtfinále poslal proti Polce Katarzyně Kisielewské. Při trenčínské Kájině fazóně nevypadala Polka, byť vyšší a robustnější, pro naši hráčku nehratelně a první set to i potvrzoval. Kája po horším úvodu začala se soupeřkou srovnávat krok, v koncovce se dokázala na soupeřku dotáhnout, odvrátit za stavu 18:20 dva setboly, bohužel však nakonec set urvala Katarzyna pro sebe poměrem 20:22. Což byl zlomový moment osmifinále, neboť dodal Polce křídla, Kája už ve druhém setu soupeřce čelit nedokázala a po porážce 20:22, 10:21 skončila singlová část turnaje i pro naše poslední želízko.

P1080646

Debly – prapor držela Naty

Naše obvyklá deblová dvojice Petr s Tomem bohužel tentokrát nedokázala předvést výkon, který je v jejich možnostech. Poláci Alexander Mitroszewski a Krzysztof Podkowinski přitom byli na úvod přijatelnými a hratelnými soupeři a dost možná k tomu kluci i s tímto vědomím přistoupili. První set však byl v jejich podání doslova strašidelný a utkání směřovalo k mrazivému debaklu. Kluky zdobí (alespoň něco), že se ve druhém setu přeci jen dokázali zvednout a do zápasu vrátit, občas vytáhnout z herního rejstříku svůj „obvyklý“ překvapivý úder a bodovat. Odměnou bylo vynucení si v těsné koncovce setu třetího a rozhodujícího. V něm se však už bohužel zápas vrátil do původních kolejí a po setech 9:21, 22:20 a 14:21 se z postupu do dalšího kola radovali hlasití Poláci. Přiznejme, že optikou celého zápasu zaslouženě – byli odvážnější, útočnější, razantnější, pohyblivější, prostě hladovější. Petr s Tomem se až příliš často uchylovali k pouhé obraně, přenechávali iniciativu soupeřům, ze své „milované“ krátké hry na síti nedokázali díky obětavosti a pohyblivosti soupeřů získat zhola nic a přesto za celý zápas na to všechno nedokázali zareagovat nějakou změnou. Co fungovalo před týdnem v Budějovicích na soupeře z jihu Čech, na mezinárodní scéně prostě nestačilo. Postupně se na stranu Poláků přidala i trochu štěstěna – ale štěstí přeje připraveným a to byli tentokrát Alex s Krzysztofem. Snad si ze zápasu vezmou Petr s Tomem ponaučení a vědomí, že si ohmatali tuto slepou uličku lidského poznání a mohli oznámit stejně jako kdysi Cimrman seznaje, že vyfukováním tabákového kouře do vody zlato nevznikne, světu „Tudy ne, přátelé, tudy ne“. A že tedy bez aktivního pojetí se vyhrávat dá jen velmi, velmi těžko.

Do deblové části soutěže na poslední chvíli nahlédl i Pepa, původně plonkový jak osamocená piková desítka, a to po boku slovenského spoluhráče Milana Háze, jemuž na poslední chvíli odstoupil spoluhráč. Dokonce dostali společně volné první kolo a nasazené Španěly Christiana Ariase s Danielem Francem vyzvali v boji o čtvrtfinále. Španělská korida však byla pro nesehrané kluky příliš náročnou podívanou, ve které sice občas sehráli dobrý part a uštědřili býkovi políček, ale na víc než na přijatelnou porážku 13:21, 14:21 to nestačilo.

P1080653

Nachtmi odehrála debl se svoji rovněž obvyklou a pro tento turnaj v proseckých barvách hostující mosteckou Týnou Kozempelovou. Také k nim byl deblový los poměrně nemilosrdný, Ukrajinci a Ukrajinky předváděli na turnaji badminton jiné úrovně než je zvykem v tuzemských vodách a jeden z párů z této země, Sofii Lavrovou a Olgu Tychorskou, chytili na úvod i Týna s Kájou. A přestože jejich výkon byl srdnatý a dle tvrzení trenéra zatím možná nejlepší společný deblový, na víc než dvakrát dvanáct bodů to prostě proti ukrajinské zdi nestačilo.

Deblový prapor tak paradoxně držela Naty. Paradoxně proto, že na turnaji startovala bez své obvyklé deblové spoluhráčky Verči, po boku liberecké Kláry Malcové. Nesehraný a jen pro tento turnaj sestavený pár se však prezentoval velmi sympatickým výkonem – kvalitním po stránce herní a krom toho i navýsost uvolněným. Pocítit to mohly Rakušanky Johanna Doppelreiter – Lena Rumpold, které musely po výsledku 22:20, 15:21, 21:8 postup mezi šestnáctku osmifinálových párů přenechat právě Kláře s Naty. Klára, ač proti Naty výrazně menší postavy, se velmi rychle s Naty sehrála, což Rakušanky nebyly celý zápas s to pochopit a přestat cpát většinu balónů právě na ni. Sympatický výkon holky předvedly i v boji o čtvrtfinále proti Polkám – Julii Piwowar a Kájině přemožitelce ze singlu Katarzyně Kisielewské. Zejména v setu druhém nebyly holky daleko od vynucení si setu třetího, po porážce 12:21, 19:21 však Klára s Naty své společné putování turnajem ukončily.

P1080627

Co říci závěrem? I bez nějakého podstatného průniku do výsledkových listin dostali naši hráči možnost popasovat se s neznámými soupeři a obhlédnout, jak se hraje badminton jinde. Jako laik si netroufám hodnotit herní stránku našeho vystoupení, byť nelze nevidět, že zejména Maďaři, Ukrajinci a částečně Poláci byli herně na mnohem vyšším levelu. Kromě nabytých zkušeností jsme nicméně opouštěli v sobotním odpoledni Trenčín s pocitem příjemně strávených chvil. Naše sestava fungovala jako celek, povzbuzovala se navzájem, pomáhala si s rozhodováním vlastních zápasů (v rámci turnaje byly dodány míče a tentokrát i počítadla, rozhodování zápasů a jejich počítání bylo však ponecháno v kompetenci samotných hráčů) a v rámci možností se podporovala. Týmový duch byl utužen i společnou páteční večeří za účasti všech hráčů i doprovodu, při které jsme naučili tamní obsluhu, že pivo se má čepovat studené (aspoň tedy Čechům), zjistili, že Kája se bojí kaprů a vedoucímu výpravy „sa páči“. A i ta sobotní zpáteční cesta do Prahy byla jen poklidnou selankou oproti čtvrtku.

Žádné komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Turnaje a nejbližší akce

Sponzoři a partneři