V týdnu od 15. do 20. října probíhá v dánském Odense vrcholný turnaj světové série Denmark Open. Jeho součástí je i turnaj Denmark Junior pro hráče věkových kategorií od U11 po U17, kteří mají možnost si zahrát v nejrůznějších výkonnostních skupinách a také sledovat světové hvězdy v akci. Letos jsme se zúčastnili i my – pod vedením trenéra Tomáše Krajči, s dovozem a ochotnou péčí Martina Sedláčka v kategorii U15-M Vanda Sedláčková a Ivča Treperová.
A bylo z toho více než jen účast – holky získaly i dva cenné kovy, když Vanda prošla až do finále patnáctkového turnaje. Společně s Ivčou se jim stejný kousek podařil i v deblu. V obou případech z toho bylo „jen“ druhé místo, každopádně ale důležitá zkušenost z odlišného typu turnaje s „neznámými“ soupeři a k tomu navíc možnost sledovat v akci Viktora Axelsena, Kento Momotu a další hráče, které jsme doposud znali jen z plakátů a YouTube.
Předně je třeba vyseknout poklonu dánským organizátorům. Zajištění další velké akce s řádově stovkami účastníků v mnoha halách určitě není snadné, ale zvládli to více než jen se ctí, také s přátelským úsměvem a ochotou vždy pomoci. Po příjezdu do Odense, dějiště turnaje, jsme se ubytovali v prostorách školy Korup – v jedné ze tříd jsme si rozdělili místo s lotyšskou výpravou a uspořádali židličky, nafukovací matrace a karimatky, no a už to bylo naše království 🙂 Pro holky dobrodružství, pro chlapy něco, co se dá ty dva dny přežít; a každopádně prima základna na to vyrážet za badmintonem do širokého okolí.
V pátek a v sobotu už probíhaly boje kategorie U15M – tedy po kategorii E druhého nejvyššího výkonnostního stupně. Přesunuli jsme se tedy do školní tělocvičny v Paarupu. Abyste pochopili význam toho slova: školní tělocvična znamená krásná, badmintonu přizpůsobená hala se 6 kurty a obrovským prostorem kolem, vysokým stropem, správně nastavenými světly a prostornou tribunou, k tomu nadto „malá“ tělocvična, kde je kurtů dalších 5 a místa obdobně. Turnaj probíhal formou v pátek singly, v sobotu čtyřhry; obojí hráno skupinovým systémem s následným pavoukem – tedy garance počtu zápasů i časového průběhu, který umožňoval oba dny se jít podívat na „velké“ Denmark Open.
Zaujaly nás i další organizační detaily: například vyhlašování příprav, kdy si vrchní rozhodčí zval hráče přímo k sobě (nás roztomilým způsobem pro „nepřečtitelnost“ příjmení jako „Vanda from Czech Republic“ – na Ivanu si občas troufl i s příjmením) a posílal je od stolku již připravené na uvolněné kurty. Rozhodování, kdy dobrovolníci z řad rodičů zcela neutrálně jen otáčejí skóre a každý z hráčů rozhoduje o autech na své straně. Dodržování odlišných pravidel pro koučování a absolutní nezasahování do hry přítomných rodičů a trenérů! Co si hráči dohodli, to platilo, a nebyly kolem toho zbytečné emoce ani hádky, což bylo jednoduše skvělé. Nemožnost koučovat mezi výměnami, ale jen v intervalech, zase přiměla hráče myslet sami za sebe, a trenéra uvědomit si, kolik asi zbytečných instrukcí a vět říká, „jen aby řeč nestála“ – také užitečná reflexe.
Výkony holek byly velmi dobré a asi by uhrály i jeden či dva zápasy v konkurenci dánských a světových hráčů kategorie E (kde mohly startoval i ročníky 2005). V singlové části turnaje Ivča vyhrála 2 ze 3 zápasů ve skupině, ten důležitý bohužel pokazila a při rovnosti bodů ji stál vzájemný zápas postup do pavouka. Vanda ze skupiny postoupila, i když byla kriticky nervózní, a v pavouku se postupně rozehrála k dobrým výkonům. Prošla až do semifinále, to bylo odloženo na sobotu – a tak jsme spěchali do velké sportovní haly, abychom stihli co nejvíce světového badmintonu.
Ačkoliv jsme měli vstup jen na boční tribunu, byl to parádní zážitek – být kousek od světových hvězd, vidět naživo, jak se pohybují, jakou rychlostí hrají údery, co dělají s raketou, i roztomilé detaily (například „chodící Japonec“ Keigo Sonoda, nebo Viktor Axelsen, který přebíral koště a sám si vytíral kurty). Pro holky maximální inspirace a velká zkušenost, a není divu, že jsme v hale vydrželi až do jedenácté večerní, protože přece nešlo odejít, když ještě bude hrát Kento Momota 🙂
Z pohledu organizátorů pak fantastické „show,“ už nasvícení haly, kdy si člověk přijde jako v kině, zvládnuté a efektní nástupy i odchody hráčů, maskoti a zábavný doprovodný program, který přitom neruší, zkrátka – velký turnaj, jak si ho představujeme.
V sobotu nejprve Vanda dohrála dvouhru, semifinále úspěšně; s Ivčou zvládly i první dva skupinové debly. Pak došlo na finále, které rozjela proti lotyšské soupeřce skvěle – vedení 19:13, a najednou Vanda „doufá,“ že se set uhraje sám. No, neuhrál, respektive „prohrál se“ a bohužel podobně dopadl i druhý. Zkušenost, z které je ale potřeba se poučit, protože na první místo Vanda rozhodně měla. Debl dopadl trochu podobně – holky prošly do pavouka, dočkaly se pochval i od dánských hráček a jejich rodin, přes tři sety si vybojovaly finále, v něm ale jejich výkon šel postupně dolů a nakonec nestačily na dvojici z německého regionálního centra z Hamburku. Aspoň jsme udělali radost spřátelnému trenérovi Fabimu, který se nám ještě dopředu omluvil za očekávanou zácpu kolem jeho rodného města. Ale my jsme na něj vyzráli, jeli jsme v noci a Hamburk projeli úplně v pohodě 😉
Večer jsme ještě stihli tři zápasy semifinálového programu. Ani velké fandění Viktoru Axelsenovi bohužel nepomohlo do finále domácího turnaje, každopádně sledovat zaplněnou halu, jak si užívá badminton, skanduje a pozitivně podporuje svého borce bylo něco, co bychom si přáli zažívat častěji i doma. A pak už do auta, s posbíranými suvenýry a množstvím pozitivních vzpomínek, a hurá na desetihodinovou noční cestu domů.
Velký dík Martinovi, který vše bezpečně odřídil, a věřme, že dánský turnaj bude pro naše holky něčím, na co budou ještě dlouho vzpomínat a čerpat z něj motivaci pro svou tréninkovou práci i turnajové snažení. Díky perfektní práci dánských organizátorů se dočkaly pozitivního a úspěšného turnaje, viděly světové hvězdy a mohly si dva turnajové dny užít doslova naplno. Tak tedy – díky Odense (a spřátelené týmy ze Svendborgu, Esbjergu a mnoha dalších míst Dánska), díky Denmark Open, a příští rok přijedeme „zkosit“ vaše elity v kategorii E 🙂
No Comments Yet