Berta Ausbergerová, špičková juniorská hráčka našeho oddílu, se dokázala v letošním roce kvalifikovat na mistrovství světa juniorů. Na vrcholné světové akci odehrála v dresu českého národního týmu dvě utkání soutěže družstev (celkově obsadil tým ČR 16. místo z více než 50 účastníků) a startovala také v individuální soutěži. V ní obsadila 65. příčku ve dvouhře, stejnou pozici ve čtyřhře po boku Moniky Světničkové a skvělé 17. místo v mixu společně s Petrem Beranem!
Berty jsme se ptali na její přípravu, zážitky z turnaje i další plány a motivaci.
Výsledky turnaje si můžete prohlédnout na tournamentsoftware.
Věřila jsi, že by ses mohla podívat na takovou akci, jakou je MSJ? Je to pro tebe největší úspěch kariéry?
Myslím, že každý sportovec se chce podívat na takové akce, jako je MS, ME nebo OH. Upřímně jsem nečekala, že bych mohla letos odjet, ale když se naskytla příležitost, řekla jsem si, že pojedu za každou cenu. Je to největší úspěch mé kariéry a doufám, že nebyl poslední.
O svou šanci jsi musela bojovat až na závěrečném soustředění. Jaké to bylo, čekat na svou šanci až do poslední chvíle?
Samozřejmě to není nic příjemného. Snažíte se brát i toto soustředění jako každé jiné, ale podvědomě víte, že tady jde o něco velkého. Je to těžké. Hrozně chcete jet, ale víte, že je tu i ta možnost, že pojede ten druhý. Byla jsem připravená na obě varianty. Dala jsem do toho vše a ono to vyšlo.
Jaká byla tvá příprava před MSJ a kdo všechno stojí za tím, že jsi mohla reprezentovat ČR na vrcholné juniorské akci?
Na sezonu se připravuji jako každý rok už od června. Přidala jsem atletické tréninky a stabilizační cvičení. V létě jsem absolovovala několik herních soustředění a od září se roztočil kolotoč turnajů a prakticky denních tréninků. Myslím, že než bych vyjmenovala všechny lidi, kteří stojí za tou dlouhou cestou, byl by článek opravdu dlouhý. Velký dík patří mé rodině, bez které bych nebyla ani poloviční, mým trenérům – Tomášovi Krajčovi, Tomášovi Parkánovi, Dianě Pražákové a Markétě Osičkové – ti všichni ve mě opravdu věří a díky nim jsem tam, kde jsem. Za to jim hrozně moc děkuji.
Jak jsi prožívala týmovou soutěž? Sama jsi zasáhla jen do zápasů proti Mongolsku a pak s Německem – jak bys hodnotila své výkony?
V týmové soutěži jsme udělali dobrý výsledek. Škoda je, že se nám nepovedlo urvat lepší než 16 místo. Moje výkony byly velmi rozdílné. Proti Mongolsku to byly spíše nervózní zápasy. Skočila jsem do rozjetého vlaku. Potřebovala jsem se rychle seznámit s halou, s rychlostí míčků, atmosférou a hlavně vyhrát… S Německem to byl rozhodující zápas, do kterého jsme šly po hlavě. První set jsme se s mojí deblovou spoluhráčkou ( Míšou Fuchsovou) trochu hledaly, ale pak jsme se dokázaly uvolnit a hrály jsme moc dobře. Jen mě mrzí, že tam nebyla ta třešnička na dortu v podobě vítězství.
V individuální soutěži jsi nastoupila ve všech disciplínách. Dvouhra i čtyřhra ale skončily velmi rychle – čím to?
Singlová cesta byla velmi krátká. Vyrobila jsem příliš nevynucených chyb, což na této úrovni není možné. V deblu chybělo málo. Zápas jsme ztratily ve dvou nejtěsnějších koncovkách. Chyběla větší sehranost a špetka štěstí.
Naopak mix s Petrem Beranem vám vyšel báječně a dostali jste se mezi 32 nejlepších párů světa. Jak se ti s Petrem hrálo a co říkáš na to, že největší úspěch ti přinesla disciplína, kterou jsi v sezóně prakticky nehrála?
Mix jsme s Petrem Beranem zvládli moc dobře. Využili jsme příznivého losu a zlepšovali se od zápasu k zápasu. Došli jsme až do 4. kola. Pak už čekal čínský mix a to je zatím hradba veliká. Se svou hrou na MS v párových disciplínách jsem celkem spokojená. S Petrem jsme udělali skvělý výsledek, za který jsem moc ráda. S Peťou se hraje výborně. Je hrozně rychlý, takže když jsem se někde zapomněla, tak to tolik nevadilo, protože Peťa měl všechno 😀 😀 .
Jaké bylo zázemí na MSJ a co všechno jste stihli mimo samotné zápasy, sledování soupeřů a vůbec život „v hale“?
Pořadatelům se to povedlo na jedničku. Hala byla krásně nachystaná. Mimo naše zápasy jsme stihli tréninky v tréninkové hale, sledovali jsme asijské hráče, sháněli neustále jídlo a samozřejmě nesměly chybět ani nákupy. Stihli jsme i malý výlet lodí a prohlédli si část města.
Co tě na MSJ nejvíce překvapilo, ať už v pozitivním nebo negativním směru?
Bylo úžasné sledovat asijské hráče a jejich herní pojetí. Jejich dynamika, rychlost, pohyb po kurtu, údery, přesnost a rychlá práce s raketou je úplně na jiném levelu než ta naše. Dalo mi to opět hrozně moc poznatků a chuti se zdokonalovat. Musím makat.
Už jsi zažila mistrovství Evropy do 15 let, ME do 17 let a teď mistrovství světa juniorů. Jaký bude tvůj další velký cíl?
Je to až neuvěřitelné, když se to takhle řekne. Doufám, že se ještě na nějakou velkou akci podívám. Mým dalším velkým cílem bude ME ve Francii. Tam bych se chtěla nominovat i se svou oddílovou spoluhráčkou Míšou Zelinkovou na debl a ráda bych se vrátila k úspěšnému mixu. Ráda bych se ještě jednou podívala na MS.
Co bys vzkázala malým nadějím v našem oddíle, co je pro ně nejdůležitější, aby se ti jednou třeba mohly vyrovnat?
Jedna z nejdůležitějších věcí je, aby je badminton opravdu bavil. Aby se nezalekli neúspěchů a znovu do toho šli naplno. Není lehké dostat se na vrchol. Hledejte ve všem něco dobrého. Nebude se vám chtít na trénink, budete unavení, vyčerpaní, někdy budete muset oželet zábavu s kamarády, ale nesmíte udělat krok zpět. Důležité je, sám sobě věřit. V oddíle máme plno šikovných a nadějných dětí a já věřím v jejich úspěch.
No Comments Yet