Ve dnech 11.-14. července proběhlo mini-soustředění zaměřené na kondici. Na chaloupce v Havlíčkově Borové se sešli Lucka Mocková, Honza Řasa, Jonáš Petřek a Tomáš Krajča. Během tří tréninkových dnů naběhali více než 20 kilometrů, a pořádně pocvičili svou rychlost, vytrvalost, sílu i koordinaci. Menší účast nebyla pro zdárný průběh soustředění žádným handicapem a příznivé počasí umožnilo absolvovat program bez kompromisů.

Stejně jako loni tak došlo na „oblíbené“ ranní rozcvičky před snídaní, spojené s výběhy do lesa a rychlostními hrami, absolvovali jsme výběhy ke kostelu sv. Víta v Borové – řízené tu osudem (hody šestistěnnou kostkou), tu nařízením trenéra, intervalové běhy v kratší verzi právě kolem kostela a jeho hřbitova, jenž dával třetí a čtvrté sérii tu správnou perspektivu, i intervaly delší na dvoukilometrovém kolečku u tvrzi. Nechyběl dlouhý výběh do lesa a pochopitelně ani radovánky na nádherně rozkvetlém a tak akorát zastřiženém fotbalovém hřišti – ať už šlo o švihadlo, atletický žebřík, stabilizační cvičení či posilování s gumou, absolvovali je účastníci s maximálním úsilím a přiměřeným nadšením 😉 – a co je důležité, všichni letos kondiční soustředění také ve zdraví přežili.

Vzpomínkou pro čtyři statečné budiž krátké video (s roztomilým bonusem ze zákulisí); a pro ty, kdo nebyli, stručný vzkaz: nebojte se a příští rok jeďte s námi. Krajčovic chaloupka je prostorná a na Vysočině je krásně!

Nebyl by to správný článek, kdybych nepřispěl alespoň několika zákulisními drby a pikantními detaily. Inu… poslužte si 😉

– pokoj pro hosty v naší chaloupce tentokrát postihla mravenčí invaze. Za vypínačem jsme našli opravdu hodně zelektrizovaných mrtvolek, vydalo by to na jednu hodně pikantní černou historku… anebo vynikající indickou specialitu…

– nejhorším házejícím při výbězích na borovský kopeček byl stejně jako loni Tomáš, což leccos vysvětluje. Ten parchant prostě chce, abyste běhali, a jen tak nějaký „šestkový král“ mu v tom nezabrání 😉

– celý pátek pršelo, ale jakmile jsme se dali na tvrzi do běhu, přestalo. To jednoznačně dokazuje tezi: atletikou proti špatnému počasí!

– Jonáš nejí ryby. Že by traumatický zážitek z minulosti? 😉

– Honzovy kutilské sklony jsme ocenili, ale jeho schopnosti v nakládání masa ještě mnohem více. Chce to ale ještě ověřit, protože na soustředění platí, že hlad je nejlepší kuchař.

– soustředění bylo i malou přehlídkou příchutí hroznového cukru. Favorita jsme nezjistili, ale už víme, že to může být pomeranč, citron, máta, jahoda, ostružina… i kola.

– Lucka miluje Didu. Pardon, že to muselo ven, ale je to prostě pravda 😉

– patronem letošního soustředění byl jednoznačně čtyřletý bratranec Kristián. V běhu nám sice nestačil, v šermování už ale ano a v konzumaci masa neměl žádnou konkurenci.

– jak dlouho vydržíte stát na jedné noze se zavřenýma očima? Naše maximum po náročném tréninku byla chabá jedna minuta…

– kdybyste někdy potřebovali brigádu na skládání dřeva… tak nás nevolejte 😉 Jsme sice dobří, ale nikoho to nebavilo 🙂

– bez ohledu na to, co se říká v bonusu k videu, jsme si vařili a jedli FAKT DOBŘE!