IMG_7247O víkendu 10.-11. listopadu hostily Karlovy Vary mistrovství ČR do 15 let. Z našeho klubu se pod vedením trenéra Tomáše Krajči zúčastnili Natálka Stará, Kája Nachtmanová, Ivča Treperová, Petr Krejčí, Tomáš Orlík a Adam Šulc. Právě Adam dosáhl nejlepších výsledků, když se stal mistrem ČR ve čtyřhře chlapců a smíšené čtyřhře; ve dvouhře Adam získal bronzovou medaili. Víkend plný úžasných výkonů a překvapení pro nás má dva rozměry: úspěch týmu, kdy se podařil start hned šesti našich hráčů na mistrovství a všichni si připsali alespoň jeden vítězný zápas. Druhým pak hrdinství Adama, který i přes zranění kolene získal poprvé v kariéře mistrovský titul, a to hned ve dvou disciplínách!

Výsledky: tournamentsoftware

Prohlédněte si: fotografie od Kačky Krejčové

Množství hráčů a dobrá týmová atmosféra charakterizovaly sobotní klání. Naši zasáhli hlavně do párových disciplín a ukázali, že se na republikové scéně neztratí. Ráno ve výtečně připravené hale celý turnaj zahájil nástup ve stylu Star Wars s „utajeným“ Petrem Koukalem jako mistrem řádu Jedi. Všichni hráči tak dostali jasně najevo, že jde o slavnostní příležitost a „neobyčejný“ turnaj. Klapající organizace a důstojné pořadatelství jsou něčím, za co zaslouží tým kolem Vítka Kokoře velikou pochvalu.

Fungovalo to i v rámci prosecké šestice, kdy si pomáhali nejen hráči, ale dík za koučink patří také Martinovi Nachtmanovi; a za krásné fotografie pak Kačce Krejčové, která neúnavně celý den korzovala kolem kurtů, aby zachytila naše hráčky a hráče „v akci“.

Soutěž v mixu jsme zahájili tím nejlepším způsobem, kdy všechny páry vyhrály svá první kola. Petr s Nachtmi vyřadili dvojici Ovčačík-Hejduková; Tomáš s Naty si poradili s párem Běhounek-Hájková a nezaváhal ani Adam s Klárou Šilhavou proti Müllerovi a Pokorné. Dále už čekali velcí favoriti: Petr a Nachtmi nestačili rychlosti a práci s raketou dvojice Rzeplinski-Kozempelová (nakonec 2.), Tomáš s Naty mohou litovat množství vlastních chyb proti Maňáskovi a Maixnerové (19:21 ve druhém setu).

Do dvouher zasáhl pouze Adam, jehož „turnajový příběh“ si necháme ještě na později. Věnujme se tedy čtyřhře, kde jsme byli zastoupeni především v dívčí části. První se do hry dostala Naty se spoluhráčkou z Hamru; výhra nad domácím párem Hoffmanová-Korčmarošová byla s odřenýma ušima a holky kombinovaly lehkovážnost s občasnou panikou… Výtečný výkon podala Ivča s Kačkou Koliášovou, když porazily v prvním kole soupeřky ze své věkové kategorie U13 Špačkovou a Benišovou. Proti Žurkové a Novákové ve druhém kole už to bylo horší, i když v prvním setu jejich drajvová rozehrávka favoritky zaskočila; druhou sadu si však již pohlídaly. Už o kolo dříve stejným soupeřkám podlehla i Nachtmi s Tinkou Kozempelovou, po boji a slušném výkonu, který ale nebyl prostý zbytečně vyhozených či zkažených míčů. Dodejme pak, že ani Naty s Kájou nestačily ve 2. kole na rychnovský sehraný pár Maixnerová-Muchová.

Velkým úspěchem pro náš klub je kvalifikování šesti hráčů na MČR, kde se každý vyhraný zápas počítá. S každým z nich můžeme dále pracovat, protože žákovská kategorie je jen odrazovým můstkem do budoucí kariéry v juniorech a dospělých, pokud i hráči budou chtít, může pro ně tato účast a zážitek být jedním z impulsů a důležitých zkušeností.

Jen koleno, nic víc…

Jako v básni Christiana Morgensterna, vše se u Adama o víkendu točilo kolem pravého kolene. Zranění (namožené vnitřní vazy) mu umožnilo startovat, ale s velkým omezením pohybu a riskem. Lidově řečeno, stěží stál na jedné noze a mnohé pohyby vypadaly velmi „divoce“.

Překonat bolest, překonat v hlavě pocit, že nemohu do pohybu a úderů dát svých obvyklých „sto procent,“ najít řešení pro herní situace, které nastávají (jak zahrát, abych nemusel běžet dlouhou vzdálenost, jak rozehrát, aby soupeř nezrychloval hru do protipohybu) – veliká sada úkolů navíc k tomu obvyklému; přemýšlení, jak zdolat turnajové soupeře a uplatnit natrénované dovednosti.

Adam celý víkend působil sebejistě a zároveň smířeně. Hlavními disciplínami se staly ty párové a fakt, že získal medaili ve dvouhře, byl naprosto nad veškerá očekávání. Silou vůle uhrané zápasy v prvních kolech proti Ondrovi Běhounkovi a Honzovi Alterovi i třísetové semifinále s Matějem Rzeplinskim se nesly v duchu jediného koučinku: „neblázni a to, co nejde dosáhnout z jednoho kroku, nech jednoduše spadnout na zem.“

Bronzová medaile je v tomto kontextu vyjádřením pocty Adamově přehledu, čtení hry, a velké dávky štěstí. Ze všeho největší pak to, že se při žádném zbrklém pohybu nezranil a koleno „nedodělal.“

Ve smíšené čtyřhře se Adam s Klárou Šilhavou rozjížděli pozvolna, a to i přes nový model slušivých triček. První nejisté kolo vystřídalo druhé suverénní proti dvojici Vojtěch-Ševčíková. Nedělní semifinále bylo skutečným „prubířským kamenem“ dovedností obou hráčů. David Smutný a Lucka Metzová našim vzali set, ale agresivnější a dravější pojetí Adama s Klárkou nakonec slavilo úspěch. Posledním krokem bylo finále proti dvojici Matěj Rzeplinski-Kristina Kozempelová. Silní a namotivovaní soupeři, na druhé straně Adam se spoluhráčkou, která těsně po prohraném semifinále dvouhry jen těžko sbírala hlavně psychické síly pokračovat v turnaji. Zvládla to ale na výbornou a dokonce i s komickou vložkou, kdy první set za stavu 20:18 Klára zakončila neuvěřitelným „prasáckým“ úderem – forhendovou obranou na bekhendové straně těla „pod rukou,“ která letěla ideální křivkou křížem a zapadla za nevěřícných pohledů všech přítomných těsně za síť. Druhý set dospěl do nastavení, ale při skóre 22:21 smeč Matěje do sítě umožnila propuknout pražské radosti.

V titul v mixu jsme mohli trochu neskromně věřit, v titul v deblu vzhledem k předturnajovému rozložení sil jen doufat a snít. Ale zázraky se dějí, a tím spíše, když se jim jde odvážně naproti. Adam s Pavlem Maňáskem vytvořili skutečný tým, kluci se navzájem povzbuzovali, hecovali a obětavě bojovali o každou výměnu. Už v prvním kole tím zlomili odpor silného páru Hrubec-Hurtík. V sobotním čtvrtfinále pak porazili i dvojici Havlíček-Urbanec. Semifinále a dva hráči ročníku 2005, Dan Dvořák a Honza Rázl. Zodpovědný výkon na obou stranách, krásný debl, který rozhodovaly maličkosti a detaily – dvakrát 21:19 a vítězná smeč Pavlíka na ukončení druhého setu; obrovská radost pražské a rychnovské části publika! Ve finále čekali hlavní favoriti, Matěj Rzeplinski s Davidem Smutným. Nepříjemná kombinace praváka s levákem a sehraný pár, který sbírá zkušenosti a pěkné výsledky v turnajích evropského okruhu U17. Krátce po prohraném finále mixu ale Matěj nebyl zdaleka ve své kůži a jedovatá a chytrá hra Adama s Pavlem na kluky fungovala. Po setech 21:18 a 21:17 se mohli radovat z naprosto neočekávaného zlata!

Na turnaj v Karlových Varech budeme ještě dlouho vzpomínat jako na příběh „jednonohého šampiona,“ který navíc během víkendu prasknul dva výplety a jeden rám, takže dohrával finálové zápasy s raketou trenéra Tomáše v ruce a raketou trenéra Pavla jako rezervní v košíku. Adamovy medaile jsou velkou inspirací a ukázkou všem, kteří budou muset na turnaji řešit nějaký problém či indispozici. Vítězí ten, kdo se nevymlouvá na zranění a bolest, vybavení, prostředí či okolnosti, ale přijme je a vymyslí vítězný plán.

Fyzioterapeut Adamovi povolil startovat a od toho okamžiku jsme věděli, že MČR bude o sebeobětování; umění překonat bolest, i své vlastní „ego“ a poměřování situací s tím, „jak by to bylo, kdybych byl stoprocentní.“

Od neděle 11. listopadu 2018 už je to „Adam Š.“ nejen jako „Šulc,“ ale také jako „šampion“.