20171125_153810Přímo pod Tyršovským heslem „Ve zdravém těle zdravý duch“ se na otevřeném turnaji U15 v českobudějovické sokolovně na Sokolském ostrově tužilo 25 badmintonistů a 28 badmintonistek, mezi nimi i pětice našich zástupců – Kája Hejduková, Verča Tvrdíková, Naty Stará, Tom Orlík a Petr Krejčí. Miroslav Tyrš by měl radost! A je víc než potěšitelné, že naši hráči a hráčky zanechali ve výsledkových listinách turnaje velmi výraznou stopu.

Výsledky: XLS

Reportáž Zdeňka Krejčího:

Každý z pětice si odváží z jihočeské metropole minimálně jedno medailové umístění. Záměrně uvádím „medailové umístění“, nikoliv medaile, protože za umístění na bronzové příčce se v Budějovicích v párových disciplínách medaile nerozdávaly (v párovkách toliko pouze finalisté měli nárok na placku kovu), ba dokonce v rámci jakéhosi „urychlení“ závěrečného ceremoniálu nezazněla v párových disciplínách ani jejich jména.

Zcela mimořádný výkon v turnaji předvedla Kája Hejduková, která si odváží zlato ze všech tří disciplín („Vítej, zlatý hattricku!“) – kromě singlu též z deblu a mixu (po boku Báry Johnové z Radotína, resp. Jonáše Hurtíka z Radonic)! V konkurenci zejména silné výpravy z Českého Krumlova a domácích českobudějovických borců skvělý úspěch. Velmi zdatně jí ovšem sekundovala Naty Stará, které se rovněž turnaj mimořádně vydařil – stříbro v deblu, bronz v singlu a mixu. Tom byl dvakrát bronzový (debl, mix), po jednom medailovém umístění z deblů přidali i Verča (stříbro) a Petr (bronz).

Mixy – první českobudějovické zlato pro Káju, bronz pro Toma s Naty

Před týdnem byla Kája ve dvojici s obvyklým partnerem Jonášem Hurtíkem z Radonic v Plzni bronzová, tentokrát už v metropoli pro změnu jižních Čech nenašli K.H.+J.H. přemožitele žádného. Jako nasazený pár číslo dvě si poradili na cestě ke zlatému vrcholu postupně s páry Adéla Klímová – Milan Kovář (oba Radotín) 21:13 a 21:6, Adam Marťán – Klára Petroušková (oba Český Krumlov) 21:19 a 21:9 a v semifinále po velkém boji s naší čistě proseckou dvojicí Tom – Naty (20:22, 21:18, 21:14). Ve finále pak vyzvali nasazené jedničky, jihočeský pár Adam Tancer (Český Krumlov) – Klára Neubauerová (České Budějovice) a z výhry ve dvou vyrovnaných setech (21:19, 21:18) a první zlaté se radovali Kája s Jonášem.

Tom s Naty využili příznivého losu a přidali o parník a půl lepší výkon než před týdnem v Plzni, kde hlavně Naty bojovala s tréninkovým výpadkem po nemoci. Zdolali pár z Křemže Vojtěch Kodat – Klára Pavlišová (21:8, 21:7) a ve čtvrtfinále radotínský pár Štěpán Schroetter – Anna Vávrová (21:11, 21:14). Jejich pouť uťali až v semifinále Kája s Jonášem, přesto si Tom s Naty odvážejí z Českých Budějovic svoji první společnou mixovou medaili z bronzového kovu. Tedy – odvážejí medaili obrazně, viz poznámka v úvodu.

Druhý společný turnaj odehráli Petr s Verčou a také oni postoupili (tentokrát z pozice nenasazených – Petrovy mixové body chybí) o krůček dále, nyní do čtvrtfinále. Zatím (?) dost často v netradičním mixovém pojetí – Petr operující na síti (jak je zvyklý z deblu s Tomášem) a Verča zezadu (jak je pro změnu ona zvyklá z deblu s Naty) tvrdící muziku. Jako jediní z proseckých museli do předkola a tedy celkově otevírali naše turnajové vystoupení. Mladá českokrumlovská dvojice Kristián Kuzdas – Jolana Hulcová však záhy poznala, že Petr s Verčou jsou nad jejich síly (21:10, 21:15). Druhé utkání proti domácí dvojici David Dvořák – Nela Hálková bylo o poznání vážnějším testem, zejména David občas dokazoval, že není dvanáctkou v republice v U13 neprávem. Po zvládnutém prvním setu přišlo ve druhém brnkání na prosecké nervy, čtyřbodové manko nabrané v první polovině setu však naše dvojice postupně vymazala a v těsné koncovce setu uspěla díky pevnějším nervům (21:17, 21:19). Čtvrtfinálový los je pak svedl v utkání proti turnajovým jedničkám – Adamu Tancerovi s Klárou

Neubauerovou. Razantnější hra soupeřů dělala naší dvojici hlavně v prvním setu problémy (14:21), do druhého však Verča s Petrem vlétli jako vyměnění a postupně si vypracovali až čtyřbodový náskok, o který však do stavu 17:17 bohužel zase přišli. Za tohoto stavu zlomilo utkání definitivně trochu smolný těsný aut Verči a vzápětí promáchnutí nalitého balónu Petrem na síti. Celkově tedy 5.-8.místo.

Dvouhra chlapců – jediná disciplína bez medaile

Tom vstupoval do turnaje jako nasazený hráč 5/8 a díky tomu měl první kolo volné. Ve druhém ho čekalo zjištění, že se trmácel sto čtyřicet kilometrů na jih, aby se utkal s Petrem Jůzou z pražských Spojů. Tom předvedl svůj klasický turnajový vstup – hodně vlažný první set prvního singlového zápasu (aneb „přece mu hned neukážu, co umím“) a jeho protějšek může ještě teď zpytovat svědomí, jestli sedm zkažených podání v jednom setu, z toho pět v jeho první polovině, není přeci jen trochu příliš, chci-li pomýšlet na úspěch. Tomovi tím nicméně roli v zápase trochu usnadnil a ten si už druhý set bez jakýchkoliv problémů pohlídal (21:17, 21:7). Aby se pak ve čtvrtfinále mohl postavit dalšímu pražskému hráči – po týdnu si zopakovat duel s radonickým Jonášem Hurtíkem, nasazeným v turnaji jako číslo dvě. Tento duel však Tomovi sednul výrazně hůře než před týdnem v Plzni a šikovný levoruký hráč z Radonic zvítězil tentokrát s větším přehledem (13:21, 13:21). V tomto utkání předvedl Tom až příliš nevynucených chyb, nakonec tedy 5.—8.místo.

Petr měl první kolo proti českokrumlovskému Nepivodovi zahřívací (21:6, 21:2). O rok mladší soupeř hrající v dresu brazilské fotbalové hvězdy Neymara teprve sbíral „patnáctkové“ zkušenosti, nicméně i tak – skalp Neymara, řečeno slovy páně Paroubka, „Kdo z vás to má?“. Pak ovšem Petra los nemilosrdně poslal proti nasazené jedničce a desátému hráči republikového žebříčku U15 Adamu Marťánovi, rovněž z Krumlova, a role kočky a myši se poněkud obrátily. Petr statečně bojoval a rval se v každé výměně, ovšem na víc než na devět bodů se v každém setu nedostal. Díky hernímu systému dvouher na dva zápasy o pořadí dostal Petr ještě šanci spravit si chuť v zápase o 9.-12.místo proti Josefu Fošumovi ze Sokola Křemže. V zápase samotném víc než jistý Petrův výkon a bezproblémová výhra (21:5, 21:9) zaujala elementární neznalost slušného badmintonového vychování borce z Křemže, který nebyl schopný Petrovi předat slušným způsobem míček z vlastní poloviny a neustále ho vztekle nastřeloval do všech koutů českobudějovické sokolovny.

20171125_203858

Dvouhra dívek – Kája zlatá, Naty bronzová

Všechna tři naše děvčata svedl laškovný los do spodní poloviny pavouka a tak bylo hned na úvod jasné, že jejich vzájemný sestrovražedný duel je velmi reálný.

Verča vstoupila do turnaje bezproblémově zvládnutým předkolem proti Johaně Šemberové z Dobré Vody u Českých Budějovic (21:9, 21:4) a ani Klára Klímová z Radotína nekladla Verče vážnější odpor (21:10, 21:9). V zápase samotném mě kromě úspěchu Verči potěšilo i to, že jsem dokázal sloupnout její smrtelně vážnou turnajovou masku a vykouzlit úsměv v její tváři. Už čtvrtfinále Verču „bohužel“ svedlo proti Káje a pro Káju to byl na její vítězné cestě turnajem, jak se nakonec ukázalo, nejtěžší oříšek. Vyrovnaný a do poslední chvíle otevřený zápas s úspěšným koncem pro Káju (21:19, 22:20) znamenal pro Verču konečné 5.-8.místo. Určitě musí trochu Verča zpytovat svědomí nad druhým setem, ve kterém dost výrazně vedla, přesto jej v koncovce ztratila.

Úspěšné bronzové mixové vykročení do turnaje se velmi pozitivně projevilo na Naty a ta odehrála svůj jeden z nejlepších singlových partů, ne-li vůbec ten nejlepší. Alice Hálové z Křemže nebyla pro Naty v předkole vážnější soupeřkou (21:11, 21:5), to Bára Johnová z Radotína byl pro první kolo úplně jiný level. Naty však na Báru vletěla jako uragán, zatlačila soupeřku do defenzívy a až nečekaně

snadno brala první set. Ve druhém se sympatická soupeřka zvedla, ale Naty dovedla i druhý set v těsné koncovce do zaslouženého postupu (21:11, 21:19). Ve čtvrtfinále pak vyzvala domácí Kláru Neubauerovou, čerstvě stříbrnou z mixu. Na kurtu hned pod pódiem byla k vidění velká a místy trochu nervózní (díky pochodujícímu podání soupeřky) bitva. Naty aktivní hrou tlačila soupeřku do defenzívy, nutila k chybám a první set strhla na svoji stranu. Ve druhém pro změnu přitlačila domácí hráčka a v jeho těsné koncovce poslala zápas do rozhodujícího setu třetího. V něm už ale Naty excelovala a mohla se zaslouženě radovat z překvapivého postupu do semifinále (21:16, 19:21, 21:12). V něm dostala po Verče i ona čest vyzvat na vzájemný souboj Káju. Toto semifinále si ale Kája zkušeně pohlídala (21:16, 21:11), přesto je bronz pro Naty určitě úspěch takřka životní.

A nakonec Kája. Zlatá turnajová tečka, druhé turnajové zlato Káji, „druhé pivo na ex“. Z pozice nasazené dvojky s jistotou dokráčela do finále přes výhry nad domácí Anetou Masařovou (21:6, 21:6) a již citované prosecké duely s Verčou (čtvrtfinále – 21:19, 22:20) a Naty (21:16, 21:11). Ve finále se jí postavila českokrumlovská Barbora Kortusová a ani ona nedokázala zastavit zlaté tažení naší hráčky. Byť výsledek 21:16, 21:14 vypadá přesvědčivě, byla to těžká bitva plná dlouhých a fyzicky náročných výměn. Na jejím konci se ze svého prvního singlového turnajového vítězství v kategorii U15 mohla radovat Kája.

Debl chlapců – bronz Petra s Tomem

Tom s Petrem se díky turnajovému nasazení 3/4 podívali rovnou do čtvrtfinále. V něm se jim postavil českokrumlovský pár Baštýř – Šober. Naši kluci si zápas bez problémů pohlídali, v obou setech povolili soupeřům po pěti bodech a díky jasné výhře dostali v semifinále čest vyzvat nasazené jedničky – další českokrumlovský pár, Adamů Marťána a Tancera. I když – čest… Neodpustím si malý ryze soukromý komentář (z pohledu zaujatého rodiče, nikoliv trenéra, zdůrazňuji). Úplně nerozumím motivaci a přístupu borců z Krumlova, vyhlášené to bašty českého badmintonu. Za normálních okolností, aniž bych chtěl jakkoliv snižovat srdnatý výkon a maximální snahu Toma s Petrem, by mělo být o osudu utkání a jeho celkovém vyznění jasno. Oba českokrumlovští hráči figurují velmi vysoko v republikovém žebříčku a disponují bodovým ziskem, že ani vítězství v turnaji pro ně žádný význam nemělo. Pochopil bych tedy ještě v takovém případě účast v turnaji jako jistou formu ostřejšího tréninku. Soupeři našich kluků ovšem pojali svoje vystoupení skoro jako jakousi zdařilou recesi a zápas odehráli sice s úsměvem na rtech, ale výkonem poněkud zvláštním. Asi kdyby to viděl trenér… A je jen škoda, že Tom s Petrem alespoň v prvním setu nedokázali proměnit za stavu 20:19 vypracovaný setbol a prohráli 20:22. Ve druhém (14:21) už Petr s Tomem nakupili více chyb a ze zápasu odešli podle očekávání poraženi. Přes zvláštní výkon je nicméně nutné soupeři samozřejmě pogratulovat k postupu.

Debl dívek – všechna naše děvčata ve finále, zlato pro Káju, stříbro pro Verču s Naty Starou

A to nejlepší nakonec. Všechna tři naše děvčata byla nasazena v pavouku čtyřhry úplně nejvýš (a rovnou do čtvrtfinále) – Kája se spoluhráčkou Bárou Johnovou z Radotína jako jedničky, Verča s Naty jako dvojky. Papírové předpoklady oba páry beze zbytku naplnily a z opačných pólů pavouka se prokousaly do vzájemného finále, posledního zápasu celého maratónského programu turnaje.

Pár z Křemže Pavlišová – Hálová kladl ve čtvrtfinále Káje s Bárou vážnější odpor snad jen ve druhém setu (21:6, 21:14). Semifinále už bylo pro holky o poznání těžší, přesto si dokázaly poradit s papírově silným párem složeným z domácí Kláry Neubauerové a Magdy Tyrmerové z Nového Knína, 21:18 a 21:12.

Verča s Naty překazily ve čtvrtfinále postupové sny Kláře a Adéle Klímovým z Radotína (21:13, 21:14) a v semifinále uťaly i poslední zlatou touhu domácích, páru Podolková – Kryeziu (21:17, 21:9).

Finále pak bylo pravou badmintonovou bitvou se vším všudy a v ní byly o ždibíček víc šťastnější (si troufám tvrdit – vzhledem k průběhu prvních dvou setů) Kája s Bárou (18:21, 21:19, 21:9). Verča s Naty vyhrály první set, ve druhém setu dokázaly smazat sedmibodové manko z první poloviny setu (4:11) dovést jej do vyrovnané koncovky ze stavu 19:19. Poslední dva krůčky však děvčata nezvládla a tento nezdar si přenesla do setu třetího, ve kterém už měly Kája s Bárou (fyzicky i psychicky) navrch. Trochu smutnou tečkou finále byl jeho úplně poslední míček, který přesně ve 20.27 hod českobudějovického zimního času poslala Naty do sítě spolu se špatným došlápnutím, takže se smutkem z porážky se smísily slzy fyzické bolesti. Týmový duch všech oddílových spoluhráčů a sympatické Báry však nedovolil Naty setrvat v slzách dlouho a tak si i ona nakonec, byť jen o jedné obuté botě, mohla po svých dokráčet pro zaslouženou medaili zesinglu.